V květnu letošního roku jsme se vydali na pětidenní zájezd do Paříže. Vyjížděli jsme v neděli odpoledne a do Paříže jsme přijeli v pondělí ráno
V květnu letošního roku jsme se vydali na pětidenní zájezd do Paříže. Vyjížděli jsme v neděli odpoledne a do Paříže jsme přijeli v pondělí ráno. Cesta byla sice náročná, ale ráno jsme byli všichni plní energie. Přeci jen, čekaly nás tři krásné a plně nabité dny.
Jako první jsme navštívili Eiffelovu věž, ze které byl skutečně nádherný výhled na celou Paříž. Poté, co jsme vyšlapali 704 schodů, jsme si opravdu rádi odpočinuli na Martových polích, odkud jsme se vydali k pařížské Invalidovně. Tam jsme se podívali k hrobce císaře Napoleona. Pak jsme ale doplatili na to, že jsme si do baťůžků nezabalili opalovací krémy. Projížďka po Seině proto měla fatální následky. Dopadli jsme tak, že kdybychom potkali stádo rozzuřených býků, asi bychom nepřežili. Naštěstí jsme se ale procházeli po Champs-Elysées a tam opravdu býka nepotkáte. S blížícím se večerem nás už ovšem zmohl hlad, a tak jsme hlavně zmapovali, kde se dá na slavném bulváru najíst. Vystoupat na Vítězný oblouk jsme sice už nestihli, ale náš smutek brzy vystřídala panika – to když jsme viděli, jak se v Paříži vlastně řídí. Po zbytek pobytu jsme si nepřestali klást otázku, jak dokázali kolemjedoucí řidiči uspět u zkoušek v autoškole. Nakonec jsme ale ve zdraví dorazili na místo našeho dočasného domova a dokonce sebrali odvahu otestovat naši znalost francouzštiny tím, že jsme telefonicky objednali pizzu. A dokonce jsme ji i dostali.
Druhý den nás čekal zámek ve Versailles a jeho zahrady. Ochutnali jsme tam asi nejdražší pomerančovou šťávu v našem životě, ale stála za to. Poté jsme byli převezeni zpět do centra Paříže. Vydali jsme se do Latinské čtvrti, k sídlu světoznámé univerzity Sorbonny. Tady jsme si všichni sáhli na střevíc sochy filozofa Michela de Montaigne, prý to přináší štěstí ve studiu, tak uvidíme u maturit … Prohlédli jsme si také Pantheon a Lucemburské zahrady. Vpodvečer jsme se přesunuli k bazilice Sacré-Coeur. Slabším povahám se zdálo, že schody k vrcholu, kde bazilika stojí, jsou nekonečné, ale ten krásny výhled stál za to. Malebnými uličkami Monmartru jsme došli až ke kabaretu Moulin Rouge, odkud jsme zmoženi únavou rádi vyrazili za zaslouženým odpočinkem na náš hotel.
Poslední den v Paříži jsme zahájili prohlídkou katedrály Notre-Dame a procházkou kolem pařížské radnice a centra Georges Pompidou. U Louvru jsme se rozdělili na dvě skupiny, první šla obdivovat rozsáhlé sbírky tohoto muzea, a druhá se vydala do muzea d´Orsay. Nasyceni uměním jsme se vydali k zastávce metra, kterým jsme se přesunuli do moderní čtvrti La Défense. Zde jsme poslední chvíle v Paříži strávili nakupováním nezbytných suvenýrů a dobrot pro naše blízké. Čas byl neúprosný a kolem osmé hodiny večer jsme se museli vydat na zpáteční cestu naším autobusem, který byl mimochodem dvoupatrový, takže jsme měli super výhled. Paříž si pro nás připravila opravdu nádherné počasí, ovšem když jsme odjížděli, byla z toho tak „smutná“, že se s námi rozloučila pěkným lijákem. To už nám ale vůbec nevadilo, protože jsme si hezky v suchu užívali poslední pohledy na pařížské bulváry.
Zájezd se opravdu povedl, zvládli jsme si prohlédnout všechny dominanty tohoto krásného města. S tím byly sice také spojeny zvýšené bezpečnostní kontroly při vstupech, ale každá památka za to stála. Paříž nás naprosto uchvátila a tak doufáme, že se tam ještě někdy vrátíme.
